Ředitel společnosti potřeboval zavolat jednomu ze svých zaměstnanců ohledně naléhavé záležitosti. Vytočil jeho telefonní číslo domů a ozval se mu dětský šepot: Haloo?
Ředitel se zeptal: Je tatínek doma?
Je, zašeptal malý hlas.
Mohl bych s ním mluvit?
K jeho překvapení malý hlas zašeptal: Ne.
Je tam maminka? Ano.
Můžu s ní mluvit? Ne.
Je tam ještě někdo? zeptal se ředitel dítěte.
Ano, zašeptalo: Policajt.
Divíce se, co by policajt mohl dělat v domě jeho zaměstnance, zeptal se ředitel:
Můžu mluvit s tím policajtem? Ne, nemá čas, zašeptalo dítě.
Co dělá, že nemá čas?
Mluví s mámou a tátou a hasičem, přišla šeptaná odpověď.
Se vzrůstajícími obavami a slyšíc ze sluchátka něco, co znělo jako helikoptéra, se ředitel znovu zeptal: Co je to za zvuk?
Helikoptéra, odpověděl šeptající hlas.
Co se to tam sakra děje? zeptal se polekaný ředitel.
Dítě odpovědělo bázlivým šepotem:
Právě přistála helikoptéra pátracího týmu.
Ředitel se nyní zeptal opravdu polekán: Proč tam jsou?
Stále ještě šeptající dětský hlas odpověděl s tlumeným chichotem:
Hledají mě.