Mladík na malém městě přijde jednom domů v dobré náladě a hrdě oznamuje
tatínkovi, že se seznámil s jednou moc fajn slečnou a vypadá to na vážnou
známost. Je to prý pekařova dcera. Tatínek si ho vezme stranou a říká:
"Víš, synku, musím ti něco říct. Žiju s tvojí mámou už třicet let,
máme se rádi, rozumíme si, ale je tu jedna věc. Tvoje maminka nikdy nebyla moc na záležitosti kolem sexu, a tak jsem si já občas dopřával něco bokem. A to je právě ten problém - víš, pekařova Jana, to je vlastně moje dcera, takže si ji vzít nemůžeš."
Synek z toho tedy radost neměl, ale vzal to na vědomí. Když o půl roku později
přivedl domů na oběd Marii z drogistovy rodiny, tatínek si jej opět vzal stranou
a vysvětlil muu, že i tahle slečna je vlastně jeho sestra. Když se to další rok
stalo znovu, synek celý nešťastný zašel za maminkou a svěřuje se:
"Maminko, to je hrozné, pokaždé, když se seznámím s nějakou dívkou,
mi otec řekne, že je to vlastně jeho nemanželská dcera a tedy moje sestra. Co
mám dělat?"
"Synku, vůbec se nenech rozčílit tím, co tatínek říká. On totiž ve skutečnosti není tvůj otec."