Dva vesničtí faráři se potkávají každou neděli, když jedou na kole každý do svého kostela sloužit ranní mši.
Jednoho rána ale, takhle někdy v květnu jde jeden z farářů pěšky.
Ten druhý se ho ptá:„Copak se stalo s tvým kolem?“
A ten první odpoví: „No, obávám se, že mi ho někdo z mých farníků ukradl...“
„To je neuvěřitelné! Ale počkej, něco mě napadlo. Jestli chceš poznat toho nečestného farníka, tak až budeš za chvíli sloužit mši, udělej jim pořádně přísné kázání, v němž probereš podrobně desatero přikázání. A když budeš u kapitoly „Nepokradeš“, tak se odmlč a upřeně se dívej na celé shromáždění a viníka určitě poznáš.“
Příští týden se oba faráři opět setkají a tentokrát jedou na kolech oba dva. „Aaaha, vidím, že moje rada se neminula účinkem“, zvolá radostně ten rádce.
Druhý farář odpoví:
„Nnnoo... jak se to vezme. Udělal jsem sice, jak jsi mi poradil, kázání o desateru přikázání, ale když jsem došel k tomu „Nesesmilníš“, tak jsem si najednou vzpomněl, kde jsem ho nechal!“