Přijde takhle chlap do nebe. Svatý Petr nakoukne do knih a povídá:
"Víte, já tu na Vás vůbec nic nemám. Ani špatného, ani dobrého. Víte, my poslední dobou máme narváno, takže byste potřeboval alespoň jeden opravdu dobrý skutek, abych Vás mohl pustit dovnitř. Zkuste si na něco vzpomenout, my v těch knihách nemáme všechno."
"No, jednou jsem udělal jeden dobrý skutek. To jsem takhle jel po městě a najednou vidím, jak u jedné garáže banda motorkářů obtěžuje nějakou slečnu. Obtěžuje je slabé slovo. Oni ji přímo mučili a znásilňovali. Mne tak vzkypěla krev v žilách, že jsem okamžitě zastavil, vytáhl z kufru francouzák a šel přímo k nim.
Byl tam jeden takový velký, moc velký, určitě šéf, kolem krku řetěz, jizvy po celém obličeji, a já mu jednu ubalil, že lehnul, a povídám: 'Koukejte tu slečnu nechat na pokoji!'"
"To je zajímavé," říká Svatý Petr, "to bychom zde měli mít...
"Kdy se to asi tak stalo?"
"No, je to tak dvě minuty."