Za hospodářské krize bylo všechno na příděly a byly přísné kvóty na veškeré potraviny. Kohn a Mayer chovali husy a načerno je prodávali - Kohnovi se dařilo, ale Mayerovi vůbec ne.
I zajde Mayer za Kohnem a povídá: "Poslouchaj, Kohn, jak to, že jim jde kšeft a mě ne? Jak se o nich lidi dozvědějí?“
"Ale Mayer, to je strašně jednoduchý - každej tejden mám v Národní politice inzerát - a dveře se u mě netrhnou!“
Mayer si tedy také podá inzerát - Alfons Mayer, prodej hus po K 200 - ale hned druhý den jsou u něho financové, všechno mu seberou a ještě musí zaplatit tisíc korun pokuty.
Kohn na to kouká mezi dveřmi a pak povídá: "Teda, Mayer, voni jsou úplnej mešuge! Takhle na plnou hubu vytroubit, že prodávaj husy, když se to nesmí. To se pak nesměj divit, že jsou plajte!"
"Ale Kohn, vždyť říkali, že si sám dávaj každej tejden inzerát..."
"No jo, ale to na to musej jit chytře - v tom mým inzerátu totiž stojí: Včera jsem ztratil na Wilsonově nádraží 200 korun. Poctivý nálezce obdrží jako odměnu vykrmenou husu. A to by nevěřili, Mayer, každej den tu mám tak deset, patnáct poctivejch nálezců!".