Pogratulujte vřelým stiskem ruky každému, kdo do výtahu nastoupí, a ujistěte ho/ji, že je vám potěšením trávit cestu právě v jejich přítomnosti.
Vysmrkejte se a pak všem ukazujte obsah svého papírového kapesníku.
S výrazem nepřekonatelné bolesti se tlučte pěstí do čela a rychle za sebou křičte: „Ticho, ticho, ticho!”
Nenápadně pootevřete svůj kufřík, batoh nebo tašku a tázavě zašeptejte: „Hej, máš tam ještě dost vzduchu?”
Stůjte tiše a bez hnutí v rohu, zírejte do stěny a nevystupujte (nikde).
Cvičte tai-či nebo jógu.
Chvíli se s veselým úšklebkem dívejte na jednoho z pasažérů, a pak mu hlasitě oznamte: „Čau, dneska jsem si vzal nový čistý ponožky.”
Vsaďte se s ostatními, že si dokážete nacpat do nosní dírky dvacetikorunu.
Vstupte do výtahu s příručním chladicím boxem opatřeným nápisem ,Převoz krve’.
Upřeně zírejte na člověka vedle vás a pak se se slovy „vy hajzle!” naštvaně vmáčkněte do protilehlého rohu.
Krkněte si, a pak zálibně proneste: „Mmmm… česnečkové klobásky!”
Proneste démonickým hlasem: „Musíme si najít jiné hostitelské tělo!”
Ptejte se všech okolo: „Nebylo by skvělé, kdyby se teď ten výtah utrhl? To by mě zajímalo, co by se tu asi dělo.”
Aniž by to kdokoli viděl, zmáčkněte červené tlačítko STOP. Jakmile výtah zastaví, začněte si pro sebe brumlat: „Jen žádnou paniku. To nebyla tvoje chyba, žes je všechny zabil. To byl satan. Odejdi, satane! Přikazuji ti, opusť okamžitě mé tělo! Uaaááá!”
Před nástupem do výtahu si na mobilu nastavte výraznou vyzváněcí melodii. Při jízdě nechte mobil dlouze vyzvánět. Občas ho vytáhněte a koukněte se na něj, ale ‚nezvedejte’ ho.
Jakmile se začnou otevírat dveře, tlumeně zašeptejte: „Dělej, ty vole, schovej to!” A pak se tvařte jakoby nic (umocněte nevinným pohvizdováním).
Polohlasně vysvětlujte jedné ze stěn výtahu své plány na ovládnutí světa.
Vyptávejte se nastoupivších, do kterého patra jedou, a jejich odpověď komentujte slovy: „Ty prase jedno nechutný, měl by ses stydět!”
Zuřivě se drbejte po celém těle a vztekle spílejte: „Zatracený filcky. Já věděl, že tu potvoru nemám hladit! Fena jedna hnusná prašivá!”
Vstupte do výtahu s hlasitým pozdravem „Allah akbar!”
Jedno slovo: flatulence.
Upřeně zírejte na svůj palec a zneklidněně říkejte: „Ach jo, tak ono se to fakt pořád zvětšuje!”
Stále dokola si tlumeně pohvizdujte nějakou otravnou melodii.
Začněte vyprávět, že jste právě vyhrál jackpot ve sportce, a sledujte, kolik lidí vás bude poslouchat.
Vypusťte ve výtahu menší hejno krys/holubů/švábů.
V každém patře řekněte „cink!”
Trpělivě vysvětlujte svým spolucestujícím, že tenhle výtah vypadá úplně stejně jako ty ostatní, které jezdí v jiných patrech.
Až do výtahu nastoupí více lidí, začněte nahlas bědovat: „Ale ne, já si zas zapomněl vzít kinedryl…”
Nakreslete na podlahu uprostřed výtahu čtverec a všem říkejte, že to je váš soukromý ‚osobní prostor’.
Položte všem otázku: „Nebude vám vadit, když si zde krapet zaonanuji?”
Znenadání vykřikněte: „Ááááá! Támhle v rohu leze pavouk!”
Zavrávorejte a pak celým tělem nalehněte na panel s tlačítky.
Přineste si do výtahu deku a velmi úzkostlivě si ji tiskněte k tělu.