Jirka Kuřátko, již starší pán ze Zdic, si šel večer lehnout, když mu jeho manželka povídá: „Jirko, v kůlně se svítí. Asi jsi tam nechal světlo!“
Jirka z ložnice vidí, že má pravdu a chce jít zhasnout. Vidí ale, že jsou tam vlastně zloději a že mu kradou věci.
Zavolal na policii, kde se zeptali, zda má někoho i v baráku. Jirka řekl, že ne, že ale někdo vykrádá jeho kůlnu.
Policista na druhé straně řekl: „Nemáme teď momentálně nikoho, kdo by k vám teď mohl přijet. Zamkněte si barák a někdo přijede, až ho budeme mít.“
Jirka řekl dobře. Sedl si a napočítal do třiceti. A pak znovu zavolal na policii. "Dobrý večer, před chvilkou jsem volal, že mám v kůlně zloděje. Už se o to nestarejte, já jsem je oba zastřelil" a zavěsil.
Během tří minut smykem přijela tři auta plná policistů, nad hlavou se zastavila helikoptéra, v závěsu jela sanitka. Zloděje chytli při činu a hned je zatkli. Náčelník říká Jirkovi: "Já jsem myslel, že jste říkal, že jste je zastřelil?!"
Jirka říká náčelníkovi: "Já jsem zas myslel, že jste říkali, že nikoho nemáte!"