Přijde jezeďák z družstva domů, manželka mu připraví večeři a jakmile ji sní, povalí manželku na postel a hodinu se s ní miluje. Druhý den zrovna tak, třetí den jakbysmet. Po týdnu už chudák ženská skoro nemůže chodit, a proto volá předsedovi družstva: 'Předsedo, soudruhu, nemohl bys mému muži dát víc práce? Von poslední dobou je, no, jak to říct, až moc při chuti...' Předseda slíbil, že s tím něco udělá a skutečně: další den se vrátil manžel
z práce s únavou ve tváři a povídá: 'Hele, já sem ti ňákej unavenej. Já snad dneska ani nebudu žrát a rovnou na to hupnem!'