Jde zajíc po lese a vidí lišku, jak si hrabe noru.
Vyhodnocuje v duchu situaci:
"Vida, liška, moc se šprajcovat nemůže, čumí jí jen zadní běhy ven, to by se dalo využít..."
Udělá se na lišce a tradá do lesa. Liška se vysouká ven, čichne na stopu, "Sakra, to byl zajíc!" a honem po stopě.
Zatím zajíc získal náskok, doběhl na mýtinu, kde si sedl na pařez, schoval se za noviny a četl.
Liška doslídila až k němu: "Neviděl's tudy běžet zajíce?"
Zajíc složil noviny: "Kerýho, toho, co tě vojel?"
Liška s hrůzou vyhrkla: "A kruci, to už je to v novinách?!!"