... Karel Šiktanc:
Skákal.
Skotačivě skákal.
Rozpustile. Z dlouhé chvíle.
I přehopsal, co kde potkal.
Louku. Pole. Role.
I oves.
"Stůj!", kráčel za ním.
Nezastavil. Sledoval jeho psí krásu,
v zářném jasu lad těch skoků,
vlny vlasů. Kůži, která za pár roků
zahřeje v bederním pásu. Nezastavil ---
Skákal.
Rozpustile, z dlouhé chvíle.
Přes louku. Pole.
"Stůj", volal za ním.
Nezastavil. Sledoval ho. Jak by víla
skotačila v svitu Luny na palouce
nahá. Ladná. Klobouk z týla
odsunul si. Srovnal pírko. Zvolna nabil ---
Nezastavil.
pixy.cz