... William Shakespeare:
Znaven, ach znaven jsem věru až k smrti
krokům tvým údy mé dávno již nestačí.
Ruka, jež vládla i kameny drtit,
o řadu podzimů nyní je bohatší.
Jen běž a raduj se, příteli nejdražší,
poskakuj po lukách, užívej žití.
Tvá radost nehraná, věrnost psí byla vším,
a je mi průvodcem u konce bytí.
Okvětí sedmikrás v slunci se třpytí
letí kam odlétlo pírko mé z klobouku.
Stejně nám v soumraku paprsky svítí,
sám už však nazítří vyběhneš k palouku.
Vši tíhu sejmou mi ve spánku s ramen.
Naposled lehám dnes, znaven, ach znaven.
pixy.cz